Prosím, ať je to jinak.

3. october 2016 at 19:13 | Zoye♥ |  Others

Jakmile jsem viděla toto téma týdne, řekla jsem si, že to snad udělali díky mně. Haha, kdo by to dělal) Celé moje dospívání je vlastně jen příběh, kde slečna utíká světem, vlastně se před ním krčí. Prožívá emoci, která reaguje na hrozící nebezpečí, který je vlastně všude. Proč? Je to brnění, chránič, který mě chrání prakticky před všemi možnými nástrahami, ale kdyby mě měly potkat krásné věci, ani to nezjistím, protože mě chrání i před tímto. Masku, kterou si každý den nasadím a před spaním sundám. Málo komu se otevřu a hlavně si pečlivě rozmyslím komu, co řeknu. Kdyby nebylo přítele, nemám se o koho opřít, ale i on je ze mě kolikrát zoufalý a né vždy mi rozumí.



To jak jsem vyrostla, nebylo nic moc, ne jak klasiclé dětství v průměrné rodině. Bavili jsme se mamkou v autě, vím, že už dlouho chodí (já tomu říkám čárybaby) ke kartářce nebo já vlastně ani nevím, jak tu budoucnost předpovídá. Ale jde o to, co mi maminka řekla. Všude dobře doma nejlépe? Kdybys navštívila naši domácnost, jakmile bys vkročila do našich bílých dveří, dostala bys ránu. Facku atmosféry, stresu, neklidu, NErodiny. Máma chce už od tátu dlouho odejít. Proč? Asi to asi nemá cenu říkat, ale abych neuvedla tátu jako nejhoršího na světě, přece jenom je to můj táta, se kterým jsem vyrostla. Nikomu fyzicky neubližuje, nic takového, akorát nás přehlíží, mámě, jelikož je na mateřské a uznejme, že z přídavků od státu pro ženy na mateřské se nedá žít, nedává peníze, sám si jel v dva roky po sobě na dovolenou, minulý týden jel dokonce na druhou v tomto roce, na jachtu. A kde jsme byli my? Doma, samozřejmě, kam by nás uklidil..Není to jen toto, tohle jsou maličkosti, o ostatních ženách a podobně se zmiňovat nebudu.
Kartářka předpověděla, že máma KONEČNĚ opustí manžela a najde velkou lásku. Nechtěla sem tomu věřit ani já, přece jenom má máma nás, tři děti. "Proč by neměli mít dva tatínky a jednoho, který je má rád a všímá si jich?"
Samozřejmě, známe svoje lidi, já, tohle byla věta pro mě. Zoufale upadající dušička se chňapla naděje, že odejdou z domu, někam pryč, někam, kde´jim bude dobře, někam k ještě pro nás neexistujícímu pánovi, který je bude milovat. Aaach, pláču
Bojím se, že nebudeme nikdy pravá rodina
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Alex Alex | Web | 5. october 2016 at 21:38 | React

Moc mě mrzí, jak to u vás doma vypadá. Myslím si, že každý by měl mít šťastné dětství a dospívání, aby měl ideální start do života. Bohužel málokdo toho dosáhne - ať už problémy v rodině nebo okolí... Jsem ale ráda, že máš přítele, který je po tvém boku a aspoň se snaží tě pochopit :) Věřím, že jednou budeš mít šťastnou rodinu, i kdyby to měla být rodina, kde budeš ty máma :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
Official page®
Kopírování článků a fotografií je zakázáno! Veškeré použité informace, které nejsou schváleny a není uvedený zdroj jsou zakázané dále publikovat! Na všechny příspěvky, které se nachází na této stránce, se vztahují autorská práva!